Max Rippon:
Nou pa ka sanm mé nou ansanm
Nou pa vini obò menm bato-la
Mé nou janmbé menm dlo-la
Ou sé zendyen kouli malaba yo di
Mwen an sé nèg kongo blé dépasé nwè
On dòt van ki flangé lanm alé
On dòt dlo ki lavé zyé a niyaj
Menné nou échwé san souf si menm zobèl tè-la…
Apa chivé grenné an mwen
Ki fè nou pa ka sanm…
Nou ni menm po kakodou-la
Nou sé fwè-bata pétèt
Mé nou sé fwè kan menm
An rivé astè Gwadloup an fin-fon lakal
San mandé vini ni péyé pasaj
Dé men balan san makout
Èk dlo nan zyé pou sèl plen-vant
Fwè an mwen
Vou
Ou rivé an bòdaj a péyi-la baté kon boukèt
Pasajé si kontra
Ou vin kolé bout pongnèt évé mwen
Anba zongonn a jérè…
Pétèt nou pa ka sanm
Mé sèten nou sé fwè
Fwè lè nou ka vlopé kò an madras
Fwè lè nou ka jonni dwèt an kolonbo
Fwè lè nou ka pran fréchè an lonbraj a flanboyan
Pétèt nou pa ka sanm
Mé sèten nou sé fwè
Menm si sanblanni
Ka séparé nou douvan pòt senmityè
Menm si matalon pa ka lokansé an léwòz
Menm si nou pran zèb-a-fè é lésé vèlpèlè atè
Fwè sé prèmyé fwa an ka hélé-w fwè
Prèmyé fwa nou prangad fasadé
Bouké doubout zyé an zyé…
An savé mòltanni ka ba kò a-w fòs
Pou bitué tè rèch an zòtèy a Soufriyè
La Matouba pa ni menm sans pou nou
Sa vré nou pa fèt ka tété menm lèt
Mé nou ka woulé nan menm lawout
Pou nou fin pa vin fwè
Fwè mayé kon pyès rapòté a menm lenj-la
Yo di ou flègèdè kon filèt fil-fè
Yo di an bòsko kon bouva an tras tè-mòl…
Mé ki vou
Ki mwen
Ki pilo dòt krazi boyo dlo menné van chayé
Péyi-la bouzwen nou
Pou fè dé pa douvan
Avan twota pran labann si nou
Fwè sé an bwaskò nou ké mwalonné touf labou
Avan gro grenn lapli fésé si do an nou
Sé an bwaskò matalon é boula ké waké menm balan si chimen a dèmen
Fwè an ka òz di…douvan nanm é douvan konsyans
Sèten nou sé fwè é sè a menm zobél tè-la
Max Rippon le 17 novembre 2006.
Réponse :
Max,
Sé diférans-la sa sété antanlontan… an tan zendyen té ka pran bon tobok lékol !!!
Yo ja bien mélangé nou an tet annou, é plonjé nou an menm sos-la.
A Marie-Galante même, ton île, le sang indien s'est glissé dans la
dilution du corps-esprit dès 1854.
Voici deux citations que j’ai traduites pour toi, tirées du Thirukkural, très ancien texte tamoul classique connu de certains de nos ancêtres, composé par le poète Tiruvalluvar, au 4e ou 5e siècle :
KOURAL 993
Apatoudi ni menm kò-la, ki pé fè di dé moun ka sanm.
Pou yo sanm poudèbon, fo yo ni menm kalté koutwazi.
KOURAL 994
Toutmoun ka respèté politès a sa ka miganné fwitaj a bon mannèv ek dousin a jantiyès.
KURAL 993
Resemblance among humans is not that their bodies look alike.
Real similarities come from similar traits of courtesy.
KURAL 994
The world commends the civility of those
who combine fruitful effort and kindly benevolence.
Plus d’info en français sur le Thirukkural ici
http://tinyurl.com/2jqf3r
Amitiés,
J.S. Sahaï.
your dad was not only a good-looking man but a wise person, blessings onto him and be as wise as him.
Posted by: nicole pineau | 01/12/2006 at 17:48